V následujícím článku přináším toto téma k zamyšlení.
Pojďme si teď společně vzpomenout na své dětství.
- Jak se chovali vaši rodiče v situacích, kdy byli bezradní?
- Jak se chovali ve chvíli, kdy byli vystaveni vnějšímu anebo vnitřnímu tlaku?
- Jakým způsobem vedli vaši výchovu?
- Co jste cítili, když jednali v afektu (např. naštvaní, podráždění anebo v depresi)?
Pokud vaši rodiče při výchově jednali na základě programů ega a z pocitu strachu, bezmoci, tlaku, sebepopření, či vnitřní manipulace, které na programy ega navazují, je více než pravděpodobné, že vy sami používáte stejné výchovné metody.
Jako kouč si uvědomuji, že ve chvíli, kdy se blížíme k odhalení „vaší neschopnosti být dobrým rodičem“, se dostáváte pod tlak. Je dobré si v této chvíli uvědomit, že to není vaše neschopnost, ale neschopnost vašich rodičů, která v nevědomí řídí vaše rodičovské schopnosti.
Prvním krokem ke změně v oblasti rodičovství je tedy pochopení programů mysli a ega, které spouští řetězové reakce při výchově a dostávají vás do nepříjemných a nekomfortních situací.
Udeme si příklad:
Naše dítě zlobí! My jsme vzteky bez sebe, protože si zapomnělo napsat úkol, uklidit pokoj, anebo se pere s mladším sourozencem a ubližuje mu.
Zkuste se v tuto chvíli zamyslet, co právě teď cítíte a co ve vás tyto situace vyvolávají?
- Vztek a agresi? („Co si to ten malý ….. dovoluje.?!“ – nevědomá manipulace programů ega.)
- Pocity bezmoci? („Jsem úplně zoufalá! Už zase!“ – cítíme obrovský tlak.)
- Vyčerpání? („Už nemůžu. Je toho na mě moc!“ – pocity sebepopření)
- Strach o mladší dítě? („On je schopný mu opravdu ublížit! No to si za rámeček nedá!“ – manipulace, agrese, strach.)
Když porovnáte pocity vašich rodičů z doby, kdy vás vychovávali a pocity, které teď prožíváte vy sami, jsou totožné, viďte?
Uvědomuji si jako váš kouč, že jste do této chvíle neviděli všechny souvislosti mezi vaším chováním, jako rodičů, a chováním vašich rodičů při výchově, proto si dejte čas a prostor, abyste mohli své reakce a své emoce při výchově svých dětí nějakou dobu pozorovat.
Prvním krokem ke změně je totiž uvědomění si svých pocitů v prožívaných situacích a propojení si všeho, co v dané chvíli prožíváte, s pochopením, odkud se ve vás tyto pocity vzaly?
Doporučuji pocity pouze pozorovat a oprostit se od unáhlených reakcí.
Zkuste se po dobu tří týdnů stát pouhým pozorovatelem svých emocí a naučených (nevědomých) reakcí, které se samy od sebe spouští ve chvíli, kdy jste pod tlakem. Berte to jako experiment. Jako sondu k sebepoznání.
A jak konkrétně pracovat se svými naučenými programy a jak vést správný vnitřní dialog a nebýt obětí manipulace svého nevědomí, to se dozvíte v novém on-line kurzu „Rodič kouč“.
